|
 |
Smluvní
základna |
|
Při
příleţitosti uzavření kulturní
dohody v oblasti kulturních styků mezi Českou
republikou a Lotyđskou republikou, která byla podepsána
během návđtěvy prezidenta G. Ulmanise v Praze
v květnu 1998, v oblasti đkolství a vědy
podepsali rektoři Univerzity Karlovy a Lotyđské
univerzity dohodu o meziuniverzitní spolupráci. |
V
oblasti đkolství je spolupráce rámována
ujednáními mezi oběma stranami. Při návđtěvě
českého premiéra Milođe Zemana v Rize v listopadu 1999
podepsali český ministr đkolství Eduard Zeman a
lotyđská ministryně đkolství Silva Golde Ujednání
mezi Ministerstvem đkolství, mládeţe a tělovýchovy
České republiky a Ministerstvem đkolství a vědy
Lotyđské republiky o spolupráci v oblasti đkolství
a vědy na léta 1999-2001. Vedle podpory výměny
pedagogických a vědeckých pracovníků
poskytuje kaţdá ze stran stipendia pro studenty bakalářských
a magisterských oborů a pro studenty doktorských
programů, a stipendia na měsíční letní
kursy českého či lotyđského jazyka. |
Smlouva
s platností do roku 2001 byla prodlouţena na období
2002 - 2005 s drobnými úpravami při příleţitosti
návđtěvy lotyđského ministra đkolství p.
Greiđkalnse, který oficiálně přijel do
České republiky ve dnech 6. aţ 8. 11. 2001. |
Počátky
výuky českého jazyka na Filologické fakultě
|
Zahájení
výuky českého jazyka na Filologické fakultě má
svůj historický význam. Je to poprvé od zaloţení
Lotyđské univerzity v roce 1919, kdy lotyđđtí
studenti mají moţnost získat vzdělání
v tomto jazyce. I přes ţivé a bohaté kulturní
styky mezi Čechy a Lotyđi nebyla myđlenka výuky na LU
realizována. A proto současní profesionální
lotyđđtí překladatelé a tlumočníci z českého
jazyka, např. V. Kraučis, J. Krastinđ, H. Lapiňa, se
v čeđtině vzdělávali ze zájmu
jako samoukové.
|
Katedra
slovanských jazyků na Lotyđské univerzitě
vznikla v roce 1997. Od prvního akademického
roku 1997/98 nabídla studentům program výuky
čeđtiny, chorvatđtiny, polđtiny a srbđtiny. Tyto jazyky mají
v rámci studijního programu postavení
elementárního kursu výběrového
slovanského jazyka pro studenty ruské filologie a hlavního
sekundárního slovanského jazyka pro studenty
oboru slovanských studií. Do prvního ročníku
bylo ke studiu čeđtiny přijato 10 studentů. |
Počátky
výuky těchto jazyků provázel zoufalý
nedostatek materiální výbavy. První
vyučující čeđtiny, profesorka Naděţda Kločko,
měla k dispozici pouze jeden výtisk ruské učebnice
čeđtiny ze 70. let. N. Kločko přijela do Rigy z Moskvy
jako vyučující srbđtiny a chorvatđtiny. Český
jazyk začala vyučovat vzhledem ke svému původu: její
babička byla Čeđka, a dále absolvování
jednoletého kurzu čeđtiny. Byla to také ona, kdo ţádal
podporu Velvyslanectví ČR v Rize při zajiđtění
českého lektora.
|
Velvyslanectví
ČR v Rize se od samého počátku snaţilo materiálně
pomoci při rozvíjení výuky čeđtiny
na Lotyđské univerzitě. Kromě pracovních jednání
se zástupci fakulty o podmínkách výuky
čeđtiny, Velvyslanectví ČR v Rize věnovalo v roce
1997 Lotyđské univerzitě 10 kusů učebnic českého
jazyka, audio a videonahrávky a mapy ČR. Tyto materiály
ovđem byly rozděleny centrálně – učebnice
byly převedeny do centrální knihovny, mapy získala
katedra geografie. I přes tento dar zůstal pro
studenty čeđtiny přístup k učebním
materiálům velmi obtíţný.
|
Navzdory
obtíţným podmínkám, pokračovalo v akademickém
roce 1998/99 ve studiu čeđtiny 8 studentek IV. ročníku
bakalářského studia, které projevily zájem
o dvousemestrální semináře čeđtiny i
v rámci magisterského studijního programu.
Vedle toho čeđtinu studovalo 20-30 studentů II. ročníku
Filologické fakulty i jiných univerzitních fakult.
Tyto semináře byly nepovinné, a proto ani počet
studentů nebyl přesně evidován. |
Lektorát
českého jazyka
|
Po
mnohých jednáních mezi zástupci Lotyđské
univerzity, Velvyslanectví ČR v Rize a Ministerstva
đkolství, mládeţe a tělovýchovy ČR
byl v akademickém roce 1999/2000 otevřen lektorát
českého jazyka na Filologické fakultě Lotyđské
univerzity a s tím spojeno vyslání prvního
českého lektora. Český jazyk, jako ostatní
slovanské jazyky, má postavení elementárního
kurzu výběrového slovanského jazyka pro studenty
ruské filologie a hlavního sekundárního
slovanského jazyka pro studenty oboru slovanských studií,
a dále se vyučuje téţ v rámci
celouniverzitního Modulu C.
|
V akademickém
roce 1999/2000, kdy působila na fakultě lektorka Mgr.
Zuzana Kročáková, studovalo český jazyk
necelých 40 studentů, a to v rámci
Modulu C z katedry baltistiky, posledního ročníku
magisterského studia a studentů II. ročníku. |
Z počtu
studentů, jak ukazuje následující
tabulka, je patrné, ţe o český jazyk je mezi studenty
i veřejností zájem. Velmi důleţitý
je fakt, ţe studenti slavistiky mohou od akademického roku
2000/01 studovat čeđtinu v rámci tříletého
oboru, v němţ by měli získat takovou jazykovou
i kulturní průpravu, kterou by mohli uplatnit i v pozdějđím
praktickém ţivotě, buď přímo v oboru
bohemistiky, či při vykonávání jiných
povolání. Jiţ dnes někteří bývalí
studenti čeđtiny nalezli uplatnění: administrativní
a překladatelská práce u českých
firem působících v Lotyđsku, turistický
průvodce, zakladatelka lotyđské pobočky české překladatelské
a tlumočnické agentury Skřivánek, která téţ
jiţ tlumočí při oficiálních návđtěvách
vrcholných státních delegací.
|
Významné
je v prohlubování znalostí a zájmu
o čeđtinu a českou kulturu zapojování studentů
do různých mimođkolních aktivit. Např.
říjnu 2002 ve spolupráci s Lotyđsko-českou
asociací spolupráce se studenti tříletého
kursu aktivně účastnili výstavy k letním
povodním v ČR, kde si připravili literární
program pro děti, či v prosinci 2002 připravili „Mikuláđskou
besídku“; ve spolupráci s Velvyslanectvím
ČR v Rize připravili překlad a dabing českých
filmů pro festival loutkových filmů „Jiří
Trnka – mistr české loutky“ v riţské Kinogalerii
30.11. – 5.12. 2002.
|
Počet
studentů čeđtiny: |
|
V rámci
Filologické fakulty |
V rámci
Lotyđské univerzity – Modul C |
V
rámci Centra bohemistiky a polonistiky |
|
zimni
semestr |
letní
semestr |
zimni
semestr |
letní
semestr |
zimni
semestr |
letní
semestr |
2000/2001 |
tříletý
kurz
(3. ročník)
|
|
|
|
|
|
15 |
14 |
35 |
7 |
|
|
|
Modul
B (2. ročník) |
|
|
|
|
|
8 |
5 |
|
|
|
|
2001/2002 |
tříletý
kurz
(4. ročník)
|
|
|
|
|
|
11 |
10 |
|
|
|
|
|
Modul
B (2.,3. ročník) |
|
|
|
|
|
9 |
|
|
|
|
|
|
tříletý
kurz
(2. ročník)
|
|
|
|
|
|
14 |
14 |
|
|
|
|
2002/2003 |
Modul
B (2. ročník) |
|
|
studenti
2. ročníku FF LU |
|
14
|
|
16
|
6
|
C
kursa
studenti
|
10
|
|
tříletý
kurz
(3. ročník)
|
|
|
veřejnost
|
|
15 |
15 |
|
|
10 |
4 |
2003/2004 |
tříletý
kurz
(2. ročník)
|
|
|
veřejnost
|
|
19 |
|
12 |
|
7 |
|
|
tříletý
kurz
(4. ročník)
|
|
|
|
|
|
15 |
|
|
|
|
|
|
Modul
B (2. ročník) |
|
|
|
|
|
11 |
|
|
|
|
|
|
dálkové
studium
(2.
ročník)
|
|
|
|
|
|
5 |
|
|
|
|
|
|
Upevňovat
teoretické znalosti, nabyté při výuce, mohou
studenti prostřednictvím praktických stáţí,
jejichţ reciprocita zajiđtěna dohodou mezi ministerstvy
đkolství obou stran. (viz následují
tabulka). Stipendia pro studenty bakalářských
a magisterských studií jsou kaţdoročně vyuţívána
v plné míře. Studenti českého jazyka velmi
oceňují tuto moţnost a i krátký
jednoměsíční pobyt v České republice
je na jejich studijních výsledcích patrný.
V roce 2002/03 studovala v Ústavu bohemistických
studií na Univerzitě Karlově v Praze jedna bývalá
studentka čeđtiny kurz čeđtiny pro cizince. V tomtéţ
roce získala překladatelka a tlumočnice
Velvyslanectví ČR v Rize měsíční
stipendium Rektora Univerzity Karlovy.
|
Stipendia:
|
|
Letní
đkola slovanských studií v Brně |
Letní
đkola slovanských studií v Poděbradech |
Filozofická
fakulta Univerzity Karlovy v Praze |
Lékařská
fakulta v Praze |
2000/2001 |
1 |
2 |
7
(1 měsíc)
1
(1 semest) |
|
2001/2002 |
|
1
1 nestudentka |
8
(1 měsíc)
1 (1 semestr) |
1
(1 semestr) – doktorandské
studium |
2002/2003 |
|
2 |
5
(1 měsíc)
1 (2 měsíce)
1 (2 měsíce) magisterské studium |
|
2003/2004 |
|
2 |
9
(1 měsíc)
|
|
|
Pozn.:
pokud není uvedeno, jedná se o studenty bakalářských
studijních programů
|
Materiálně
zabezpečuje výuku čeđtiny Ministerstvo đkolství,
mládeţe a tělovýchovy ČR dodáváním
učebních pomůcek a jiných studijních
materiálů. Kromě toho se podařilo
lektorovi získat od otevření Centra
bohemistiky a polonistiky vybavení a knihy od sponzorů
(ADZ Trading věnoval televizor, videorekordéru a PC; Národní
knihovna Praha 50 knih české prózy a poezie; nakladatelství
Atlantis, Argo, Motto, Labyrint, Libri, Prostor, Petrov a Vyđehrad
81 knih; Velvyslanectví České republiky v Lotyđsku
pomohlo materiální podporou). Kromě technického
vybavení: kazetový přehrávač,
televizor, videorekordér, PC, je v současné době v české
knihovně k dispozici 475 knih, 148 videokazet, 35
audiokazet, 41 CD, 2 CD Romy, dále periodika, turistické
prospekty, mapy atd. Celkové materiální vybavení
lektorátu tak dosahuje částky přibliţně
4 000 LVL. Vedle vyuţívání materiálů
při výuce bylo jen ve đkolním roce 2002/2003
z materiálů lektorátu zapůjčeno téměř
200 knih, videokazet, CD a dalđích pomůcek. |
V rámci
výuky českého jazyka je také pro studenty, ale i jiné
zájemce, provozuje lektorát čeđtiny Český
filmový klub. První dva ročníky probíhaly
na Velvyslanectví České republiky v Rize, které
poskytlo prostory i techniku. Od zaloţení Centra
bohemistiky a polonistiky, a tím i nabytí technického
zázemí, probíhají filmová představení
na Filologické fakultě. Filmový klub nabízí
zájemcům desítky kvalitních českých
filmů: „oscarové“ filmy „Ostře sledované vlaky“
J. Menzela, „Obchod na korze“ dvojice J. Kádár
E. Klos, první české zvukové filmy „Pudr a benzín“
J. Honzla, věhlasnou „Extázi“ G. Machatého,
nejlepđí český film „Markéta Lazarová“
F. Vláčila, i animované filmy a pohádky, jako
„Byl
jednou jeden král“ B. Zemana, či „Císařův
slavík“, J. Trnky. O filmové projekce mají zájem
vedle studentů a bývalých studentů čeđtiny
také pracovníci českých organizací působících
v Rize: českého velvyslanectví, ČSA, atd. |
Filmový
klub:
|
2000/2001 |
15
projekci |
|
90
diváků |
2001/2002 |
15
projekci |
|
120
diváků |
2002/2003 |
11
projekci |
|
85
diváků |
|
Centrum
bohemistiky a polonistiky
|
Za
dobu působení druhého lektora českého jazyka, Mgr.
Michala Koreckého, od akademického roku 2000/01, dođlo v
postavení českého jazyka na Filologické fakultě k významným
změnám.
|
Na
přelomu roku 2001/2002 dođlo mezi lektory českého a
polského jazyka a zástupci fakulty k jednáním
o moţnosti získání větđích
pravomocí, s vyhlídkami na pozdějđí
úplné osamostatnění českého a polského
jazyka, které dosud spadají pod sekci ruské filologie a
slovanských jazyků, a vytvoření zvláđtní
Sekce západoslovanských jazyků. |
V
5.2. 2002 Univerzitní shromáţdění
odsouhlasilo tento návrh, a tak tímto datem vzniká
na Filologické fakultě Lotyđské univerzity Centrum
bohemistiky a polonistiky. Původní myđlenka Centra
slouţícího předevđím studentům
fakulty studujícím tyto západoslovanské
jazyky, jakoţ i dalđím zájemcům, ovđem
byla značně rozđířena, a jak vyplývá
ze stanov centrum, jedná se o subjekt spadající
sice svými povinnostmi a právy pod Lotyđskou
univerzitu, nicméně svými pravomocemi jde o víceméně
samostatný subjekt přístupný nejđirđí
veřejnosti.
|
Centrum
řídí vedoucí centra a čtyřčlenná
rada. Centrum má své logo, které vytvořila
studentka české sekce. Veđkeré technické a materiálové
vybavení, včetně interiérových úprav,
bylo zajiđtěno lektory prostřednictvím vysílajících
ministerstev đkolství České republiky a Polska a
sponzorů.
|
Z hlediska
propagace obou jazyků centrum pracuje na vytvoření
programu samostatných i společných akcí -
literární večery, filmový klub, jazykové
kursy pro veřejnost, čítárna, spolupráce
s krajanskými a jinými zájmovými
organizacemi a sdruţeními, tematické a informační
pořady, besedy, apod. Jednou ze zajímavých
akcí pořádaných v rámci
centra českou sekcí byla prezentace českých
nakladatelů „Den české knihy“, která se uskutečnila
30.4. 2003. Na tuto akci čeđtí nakladatelé věnovali
81 knih.
|
Z
hlediska perspektivy výuky slovanských jazyků
představuje zaloţení Centra velmi důleţitý
krok. Jde o poloţení základu k vytvoření
samostatného oddělení, které by v budoucnu
mohlo studentům poskytnout plnohodnotné vysokođkolské
vzdělání v diplomovém oboru českého či
polského jazyka. Dle slov děkanky J. Kursíte jde
tato představa jeđtě dále a vedení
Filologické fakulty dokonce uvaţuje v budoucnosti o rozđíření
výuky těchto jazyků poskytnutím více
lektorských míst partnerským stranám
a zaloţit centrum slovanských studií přístupné
celému pobaltskému regionu.
|
| CBP | Filoloěijas
fakultâte | Latvijas
Universitâte | |