Smluvní základna

Při příleţitosti uzavření kulturní dohody v oblasti kulturních styků mezi Českou republikou a Lotyđskou republikou, která byla podepsána během návđtěvy prezidenta G. Ulmanise v Praze v květnu 1998, v oblasti đkolství a vědy podepsali rektoři Univerzity Karlovy a Lotyđské univerzity dohodu o meziuniverzitní spolupráci.

V oblasti đkolství je spolupráce rámována ujednáními mezi oběma stranami. Při návđtěvě českého premiéra Milođe Zemana v Rize v listopadu 1999 podepsali český ministr đkolství Eduard Zeman a lotyđská ministryně đkolství Silva Golde Ujednání mezi Ministerstvem đkolství, mládeţe a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem đkolství a vědy Lotyđské republiky o spolupráci v oblasti đkolství a vědy na léta 1999-2001. Vedle podpory výměny pedagogických a vědeckých pracovníků poskytuje kaţdá ze stran stipendia pro studenty bakalářských a magisterských oborů a pro studenty doktorských programů, a stipendia na měsíční letní kursy českého či lotyđského jazyka.

Smlouva s platností do roku 2001 byla prodlouţena na období 2002 - 2005 s drobnými úpravami při příleţitosti návđtěvy lotyđského ministra đkolství p. Greiđkalnse, který oficiálně přijel do České republiky ve dnech 6. aţ 8. 11. 2001.

Počátky výuky českého jazyka na Filologické fakultě

Zahájení výuky českého jazyka na Filologické fakultě má svůj historický význam. Je to poprvé od zaloţení Lotyđské univerzity v roce 1919, kdy lotyđđtí studenti mají moţnost získat vzdělání v tomto jazyce. I přes ţivé a bohaté kulturní styky mezi Čechy a Lotyđi nebyla myđlenka výuky na LU realizována. A proto současní profesionální lotyđđtí překladatelé a tlumočníci z českého jazyka, např. V. Kraučis, J. Krastinđ, H. Lapiňa, se v čeđtině vzdělávali ze zájmu jako samoukové.

Katedra slovanských jazyků na Lotyđské univerzitě vznikla v roce 1997. Od prvního akademického roku 1997/98 nabídla studentům program výuky čeđtiny, chorvatđtiny, polđtiny a srbđtiny. Tyto jazyky mají v rámci studijního programu postavení elementárního kursu výběrového slovanského jazyka pro studenty ruské filologie a hlavního sekundárního slovanského jazyka pro studenty oboru slovanských studií. Do prvního ročníku bylo ke studiu čeđtiny přijato 10 studentů.

Počátky výuky těchto jazyků provázel zoufalý nedostatek materiální výbavy. První vyučující čeđtiny, profesorka Naděţda Kločko, měla k dispozici pouze jeden výtisk ruské učebnice čeđtiny ze 70. let. N. Kločko přijela do Rigy z Moskvy jako vyučující srbđtiny a chorvatđtiny. Český jazyk začala vyučovat vzhledem ke svému původu: její babička byla Čeđka, a dále absolvování jednoletého kurzu čeđtiny. Byla to také ona, kdo ţádal podporu Velvyslanectví ČR v Rize při zajiđtění českého lektora.

Velvyslanectví ČR v Rize se od samého počátku snaţilo materiálně pomoci při rozvíjení výuky čeđtiny na Lotyđské univerzitě. Kromě pracovních jednání se zástupci fakulty o podmínkách výuky čeđtiny, Velvyslanectví ČR v Rize věnovalo v roce 1997 Lotyđské univerzitě 10 kusů učebnic českého jazyka, audio a videonahrávky a mapy ČR. Tyto materiály ovđem byly rozděleny centrálně – učebnice byly převedeny do centrální knihovny, mapy získala katedra geografie. I přes tento dar zůstal pro studenty čeđtiny přístup k učebním materiálům velmi obtíţný.

Navzdory obtíţným podmínkám, pokračovalo v akademickém roce 1998/99 ve studiu čeđtiny 8 studentek IV. ročníku bakalářského studia, které projevily zájem o dvousemestrální semináře čeđtiny i v rámci magisterského studijního programu. Vedle toho čeđtinu studovalo 20-30 studentů II. ročníku Filologické fakulty i jiných univerzitních fakult. Tyto semináře byly nepovinné, a proto ani počet studentů nebyl přesně evidován.

Lektorát českého jazyka

Po mnohých jednáních mezi zástupci Lotyđské univerzity, Velvyslanectví ČR v Rize a Ministerstva đkolství, mládeţe a tělovýchovy ČR byl v akademickém roce 1999/2000 otevřen lektorát českého jazyka na Filologické fakultě Lotyđské univerzity a s tím spojeno vyslání prvního českého lektora. Český jazyk, jako ostatní slovanské jazyky, má postavení  elementárního kurzu výběrového slovanského jazyka pro studenty ruské filologie a hlavního sekundárního slovanského jazyka pro studenty oboru slovanských studií, a dále se vyučuje téţ v rámci celouniverzitního Modulu C.

V akademickém roce 1999/2000, kdy působila na fakultě lektorka Mgr. Zuzana Kročáková, studovalo český jazyk necelých 40 studentů, a to v rámci Modulu C z katedry baltistiky, posledního ročníku magisterského studia a studentů II. ročníku. 

Z počtu studentů, jak ukazuje následující tabulka, je patrné, ţe o český jazyk je mezi studenty i veřejností zájem. Velmi důleţitý je fakt, ţe studenti slavistiky mohou od akademického roku 2000/01 studovat čeđtinu v rámci tříletého oboru, v němţ by měli získat takovou jazykovou i kulturní průpravu, kterou by mohli uplatnit i v pozdějđím praktickém ţivotě, buď přímo v oboru bohemistiky, či při vykonávání jiných povolání. Jiţ dnes někteří bývalí studenti čeđtiny nalezli uplatnění: administrativní a překladatelská práce u českých firem působících v Lotyđsku, turistický průvodce, zakladatelka lotyđské pobočky české překladatelské a tlumočnické agentury Skřivánek, která téţ jiţ tlumočí při oficiálních návđtěvách vrcholných státních delegací.

Významné je v prohlubování znalostí a zájmu o čeđtinu a českou kulturu zapojování studentů do různých mimođkolních aktivit. Např. říjnu 2002 ve spolupráci s Lotyđsko-českou asociací spolupráce se studenti tříletého kursu aktivně účastnili výstavy k letním povodním v ČR, kde si připravili literární program pro děti, či v prosinci 2002 připravili „Mikuláđskou besídku“; ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Rize připravili překlad a dabing českých filmů pro festival loutkových filmů „Jiří Trnka – mistr české loutky“ v riţské Kinogalerii 30.11. – 5.12. 2002. 

Počet studentů čeđtiny:

 

V rámci Filologické fakulty

V rámci Lotyđské univerzity – Modul C

V rámci Centra bohemistiky a polonistiky

zimni semestr

letní
semestr

zimni semestr

letní
semestr

zimni semestr

letní
semestr

2000/2001

 tříletý kurz 
(3. ročník)

 

 

 

 

15

14

35

7

 

 

Modul B (2. ročník)

 

 

 

 

8

5

 

 

2001/2002

 tříletý kurz 
(4. ročník)

 

 

 

 

11

10

 

 

 

Modul B (2.,3. ročník)

 

 

 

 

9

 

 

 

 tříletý kurz 
(2. ročník)

 

 

 

 

14

14

 

 

2002/2003

Modul B (2. ročník)

 

 

studenti 2. ročníku FF LU

14

16

6

C kursa
studenti

 10

 

 tříletý kurz 
(3. ročník)

 

 

veřejnost

15

15

 

10

4

2003/2004

 tříletý kurz 
(2. ročník)

 

 

veřejnost

19

12

7

 

 tříletý kurz 
(4. ročník)

 

 

 

 

15

 

 

 

Modul B (2. ročník)

 

 

 

 

11

 

 

 

dálkové studium
(2. ročník)

 

 

 

 

5

 

 

Upevňovat teoretické znalosti, nabyté při výuce, mohou studenti prostřednictvím praktických stáţí, jejichţ reciprocita zajiđtěna dohodou mezi ministerstvy đkolství obou stran. (viz následují tabulka). Stipendia pro studenty bakalářských a magisterských studií jsou kaţdoročně vyuţívána v plné míře. Studenti českého jazyka velmi oceňují tuto moţnost a i krátký jednoměsíční pobyt v České republice je na jejich studijních výsledcích patrný. V roce 2002/03 studovala v Ústavu bohemistických studií na Univerzitě Karlově v Praze jedna bývalá studentka čeđtiny kurz čeđtiny pro cizince. V tomtéţ roce získala překladatelka a tlumočnice Velvyslanectví ČR v Rize měsíční stipendium Rektora Univerzity Karlovy. 

Stipendia:

 

Letní đkola slovanských studií v Brně

Letní đkola slovanských studií v Poděbradech

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Lékařská fakulta v Praze

2000/2001

1

2

7 (1 měsíc)
1 (1 semest)

2001/2002

 

1
1
nestudentka

8 (1 měsíc)
1 (1 semestr)

1 (1 semestr) – doktorandské studium

2002/2003

 

2

5 (1 měsíc)
1 (2
měsíce)
1 (2
měsíce) magisterské studium

2003/2004

 

2

9 (1 měsíc)

 

Pozn.: pokud není uvedeno, jedná se o studenty bakalářských studijních programů

Materiálně zabezpečuje výuku čeđtiny Ministerstvo đkolství, mládeţe a tělovýchovy ČR dodáváním učebních pomůcek a jiných studijních materiálů. Kromě toho se podařilo lektorovi získat od otevření Centra bohemistiky a polonistiky vybavení a knihy od sponzorů (ADZ Trading věnoval televizor, videorekordéru a PC; Národní knihovna Praha 50 knih české prózy a poezie; nakladatelství Atlantis, Argo, Motto, Labyrint, Libri, Prostor, Petrov a Vyđehrad 81 knih; Velvyslanectví České republiky v Lotyđsku pomohlo materiální podporou). Kromě technického vybavení: kazetový přehrávač, televizor, videorekordér, PC, je v současné době v české knihovně k dispozici 475 knih, 148 videokazet, 35 audiokazet, 41 CD, 2 CD Romy, dále periodika, turistické prospekty, mapy atd. Celkové materiální vybavení lektorátu tak dosahuje částky přibliţně 4 000 LVL. Vedle vyuţívání materiálů při výuce bylo jen ve đkolním roce 2002/2003 z materiálů lektorátu zapůjčeno téměř 200 knih, videokazet, CD a dalđích pomůcek.

V rámci výuky českého jazyka je také pro studenty, ale i jiné zájemce, provozuje lektorát čeđtiny Český filmový klub. První dva ročníky probíhaly na Velvyslanectví České republiky v Rize, které poskytlo prostory i techniku. Od zaloţení Centra bohemistiky a polonistiky, a tím i nabytí technického zázemí, probíhají filmová představení na Filologické fakultě. Filmový klub nabízí zájemcům desítky kvalitních českých filmů: „oscarové“ filmy „Ostře sledované vlaky“ J. Menzela, „Obchod na korze“ dvojice J. Kádár E. Klos, první české zvukové filmy „Pudr a benzín“ J. Honzla, věhlasnou „Extázi“ G. Machatého, nejlepđí český film „Markéta Lazarová“ F. Vláčila, i animované filmy a pohádky, jako „Byl jednou jeden král“ B. Zemana, či „Císařův slavík“, J. Trnky. O filmové projekce mají zájem vedle studentů a bývalých studentů čeđtiny také pracovníci českých organizací působících v Rize: českého velvyslanectví, ČSA, atd.

Filmový klub:

2000/2001

15 projekci

90 diváků

2001/2002

15 projekci

120 diváků

2002/2003

11 projekci

85 diváků

Centrum bohemistiky a polonistiky

Za dobu působení druhého lektora českého jazyka, Mgr. Michala Koreckého, od akademického roku 2000/01, dođlo v postavení českého jazyka na Filologické fakultě k významným změnám.

Na přelomu roku 2001/2002 dođlo mezi lektory českého a polského jazyka a zástupci fakulty k jednáním o moţnosti získání větđích pravomocí, s vyhlídkami na pozdějđí úplné osamostatnění českého a polského jazyka, které dosud spadají pod sekci ruské filologie a slovanských jazyků, a vytvoření zvláđtní Sekce západoslovanských jazyků.

V 5.2. 2002 Univerzitní shromáţdění odsouhlasilo tento návrh, a tak tímto datem vzniká na Filologické fakultě Lotyđské univerzity Centrum bohemistiky a polonistiky. Původní myđlenka Centra slouţícího předevđím studentům fakulty studujícím tyto západoslovanské jazyky, jakoţ i dalđím zájemcům, ovđem byla značně rozđířena, a jak vyplývá ze stanov centrum, jedná se o subjekt spadající sice svými povinnostmi a právy pod Lotyđskou univerzitu, nicméně svými pravomocemi jde o víceméně samostatný subjekt přístupný nejđirđí veřejnosti.

Centrum řídí vedoucí centra a čtyřčlenná rada. Centrum má své logo, které vytvořila studentka české sekce. Veđkeré technické a materiálové vybavení, včetně interiérových úprav, bylo zajiđtěno lektory prostřednictvím vysílajících ministerstev đkolství České republiky a Polska a sponzorů.

Z hlediska propagace obou jazyků centrum pracuje na vytvoření programu samostatných i společných akcí - literární večery, filmový klub, jazykové kursy pro veřejnost, čítárna, spolupráce s krajanskými a jinými zájmovými organizacemi a sdruţeními, tematické a informační pořady, besedy, apod. Jednou ze zajímavých akcí pořádaných v rámci centra českou sekcí byla prezentace českých nakladatelů „Den české knihy“, která se uskutečnila 30.4. 2003. Na tuto akci čeđtí nakladatelé věnovali 81 knih.

Z hlediska perspektivy výuky slovanských jazyků představuje zaloţení Centra velmi důleţitý krok. Jde o poloţení základu k vytvoření samostatného oddělení, které by v budoucnu mohlo studentům poskytnout plnohodnotné vysokođkolské vzdělání v diplomovém oboru českého či polského jazyka. Dle slov děkanky J. Kursíte jde tato představa jeđtě dále a vedení Filologické fakulty dokonce uvaţuje v budoucnosti o rozđíření výuky těchto jazyků poskytnutím více lektorských míst partnerským stranám a zaloţit centrum slovanských studií přístupné celému pobaltskému regionu.

     | CBP | Filoloěijas fakultâte | Latvijas Universitâte |

Karlův most

Fotografie jsou vybrány z knih české sekce Centra bohemistiky a polonistik